Triatlonový klub katedry informatiky

Velikonoční půlmaraton Prostějovem 2015

Velikonoční půlmaraton Prostějovem 2015

Jan Outrata, 07. 04. 2015

Druhý letošní půlmaraton se mi povedl podobně jako ten první před třemi týdny v Oseku nad Bečvou. Třetí ročník Velikonočního půlmaratonu pořádaného Maratonským klubem Prostějov. Opět jsem zde byl poprvé, opět dobrá zkušenost.

Aprílové počasí posledních pár dnů se o víkendu uklidnilo, a protože nebyl žádný jiný důvod na závod nejít, nevyměknul jsem a do Prostějova, což je pro mě "skoro za rohem" (necelých 20 km), jsem dorazil (autem, na kolo jsem si vzhledem k teplotě kolem pěti stupňů a délce běhu netroufnul – až v létě). A se mnou dalších dvě stě dvacet běžců a běžkyň (a minimálně jeden naboso – obdivuhodné!). Zároveň s půlmaratonem se běžela i desítka a před nimi krátké dětské běhy. Ještě před samotným závodem nastalo malé drama. Kvůli pozdějšímu příjezdu a parkování víc než kilometr od místa startu/cíle jsem málem nestihl start. Naštěstí pořadatel dlouze představoval trať – zbytečně, byla výborně značená – a start byl (nejen kvůli tomu) o 15 minut posunut. To jsem ale nevěděl a tak jsem si "dopřál" nezvykle ostřejsí "rozklusání" s obavami jak se to projeví na trati.

Začátek a konec trasy se konal v příjemném lesoparku podél říčky Hloučela, zbytek po silnicích a cyklostezkách, prakticky samá rovina. Po pěti kilometrech proběhnutí místem startu/cíle za fandění diváků, a s celkem zbytečnou občerstvovačkou. Další pak na 10. a (zároveň) 14. kilometru. Ne příliš bohatá (jonťák, voda, banán, čokoláda, ??? – moc jsem se na ní nezdržoval), ale postačující.

Pěkné počasí vydrželo po celý závod (teplota kolem 10 stupňů). První půlka stejně jako v Oseku v pohodě, konstantní tempo, čas opět něco přes 52 minut. Ostřejší rozklusání před startem zřejmě nebyl problém. Druhá překvapivě také, i bez "doprovodu", akorát na 19. kilometru se dostavila středně velká krize. Nejspíš kvůli občerstvení až na 14. kilometru, malé ponaučení. Naštěstí se ale dala díky vidině brzkého konce poměrně snadno překonat. A jediná menší křeč v lýtku se objevila až na posledních 100 metrech tradičního zrychlení do cíle, kde jsem doběhl v novém osobáku 1:45:41. Ten osecký tedy moc dlouho nevydržel. :-)

Zatím mi letošní sezóna vychází dobře. Tak jsem zvědav na náš Memoriál.