Rozhovor s vítězem ročníku 2020
„Už přes prázdniny jsme si s Veronikou dali programovací duel podobného typu. Ona vychovala svého bota, já vychoval svého a potom jsme je pustili proti sobě hrát piškvorky. Po skončení našeho duelu jsem si říkal, že bychom to měli zase někdy zopakovat a třeba tentokrát s nějakou těžší hrou. No a potom byl ve škole plakát na tuhle soutěž! A jelikož byla možnost vytvořit tým, tak jsem navrhl, ať se toho zúčastníme společně.
Ono pouhým pracováním na věcech do školy se, aspoň pro mě, programování lehce znechutí. Když v každé lekci musím googlovat každý druhý řádek kódu, jenom abych vyřešil nějaký hypotetický problém, který existuje pouze z důvodu, abych... no prostě je to nuda. Vždycky mám z programu větší nadšení, když ho můžu někomu ukázat nebo aspoň povyprávět. Sdílet radost s ostatními vždycky nadšení umocňuje. Obzvlášť, když je to třeba bot na piškvorky a já je s ním nechám hrát. Ale zkrátka něco takového se moc nedá dělat u třídících algoritmů a podobně.
Tak co jsi dneska dělal?
Programoval jsem už čtvrtej třídící algoritmus.
To ti ty první tři nestačily?
Je prostě potřeba nezapomenout tu veselou stranu programování. To, co nás nadchlo do téhle kariéry.“
„Já jo, Veronika ne. Prošel jsem všemi kampaněmi. Mám pár commanderů v co-opu na patnácté úrovni. Vorazun (postava bojovnice v SC2) je nejzábavnější. V žebříčku jsem momentálně na pozici silver 1 za terrany. Jako pořád jsem naprostý amatér, ale řekněme si upřímně, všichni jsme naprostí amatéři ve StarCraftu.“
„Začít. Vyznat se v nových příkazech je vždy pro mě tou nejotravnější částí. Možná proto, že je to prakticky z 90% to, na čem se na školních zadáních zasekávám. A v tomto případě navíc odpovědi nenajdete na Stack Overflow (vývojářské fórum). Při nejhorším jsem jednou psal na Discord server pro StarCraft boty. Milá komunita. Pokud se někdo rozhodne na tomhle pracovat, doporučuju toto místo omrknout. Je fascinující, jak profesionální boti fungují.“
„Tak ono pěkný je, že nestrávíte všechen čas samotným programováním. Hodně času můžete strávit koukáním se, jak se bot chová. Je to krásný odpočinek, nic není potřeba dělat a přitom pořád dělám něco užitečného. Taky pěkné je, že si tady navíc mnohem častěji pokládám otázku co programovat, zatímco při školních pracích je to většinou jen otázka jak programovat. Je to vážně jiné myšlení. Mnohem více místa pro kreativitu.
Navíc to, když jsme poprvé viděli, že AI na těžkou obtížnost je naprosto drcena tenkrát ještě velmi hrubou verzí planetary rush, kterou jsme Bronze naučili. (Bronz = jméno bota) Jak těla mariňáků lítají vzduchem, jak AI posílá jedno SCV za druhým k naší planetary na smrt. To byla krása... Určitě se příští rok zase zúčastním. Už mám i pár dalších plánů, jak zase rozbít AI soupeřů.“
„Peníze! Navíc to, že jsem vyhrál turnaj ve StarCraftu, znamená, že si teď můžu oficiálně říkat profesionál StarCraftu. V pravděpodobně nejtěžší hře světa. A Veronika je teďka pravděpodobně jediný profesionál ve Starcraftu, co nikdy nezažil cannon rush!
Ok, teď vážně. Já jsem to tak nějak nakousl v předchozích otázkách. Programování v jazyce, který zbožňuji, něco, co zbožňuji, do hry, kterou zbožňuji. A navíc pouze tolik toho naprogramuji, co uznám za vhodné. Bronze jsme třeba ani nenaučili používat siege-tanky nebo stimpacky. Naprosto základní kameny terranské armády. Nebylo potřeba. Pokud se teda nějaký čtenář obává zúčastnit, protože se bojí, že nevytvoří nic komplexního, tak nejzákladnější bot může mít myslím jenom deset řádků kódu. A i tak by byl schopen porazit Bronze ještě tři dny před odevzdáním.“
