Katedra informatiky
Univerzita Palackého v Olomouci

Jak učíme informatiku

Úvodem

Výuka informatiky na naší fakultě má více než čtyřicetiletou historii. V České republice tak patříme k vysokým školám s nejdelší tradicí. Stejně jako jinde ve světě se i u nás informatické studijní obory postupně vyvinuly a nakonec vyčlenily z matematických oborů. Od tohoto vyčlenění, které proběhlo v 70. letech 20. století, prošly dynamickým vývojem, ostatně jako celá informatika.

Informatické obory dnes tvoří jeden z hlavních pilířů výukové a výzkumné činnosti naší fakulty. Se svými zhruba 500 studenty patří tyto obory na fakultě k největším. Díky výzkumné a vědecké činnosti učitelů katedry, která nás v České republice řadí mezi špičková pracoviště a díky které jsme nadstandardně finančně zabezpečeni, nabízíme studentům výborné studijní zázemí, kvalitní vybavení a infrastrukturu a kvalitní učitele, z nichž řada má dlouhodobé zkušenosti i z působení na zahraničních vysokých školách.

Naše studijní programy

Přehled všech našich studijních programů najdete na stránce Studijní programy.

Co a jak učíme

O tom, že vzdělání je pro život člověka důležité, není třeba nikoho dlouze přesvědčovat. Vždy tomu tak bylo, je to tak dnes a bude to tak i v budoucnu. Vzdělaný člověk má výhodu oproti nevzdělanému a člověk s kvalitním vzděláním má výhodu oproti tomu se vzděláním méně kvalitním. Projeví se to jak v uplatnění na pracovním trhu, neboť firma sáhne mnohem raději po kvalitně vzdělaném zájemci o místo a také mu dá větší plat, tak v běžném životě, neboť vzdělaný člověk se celkově lépe orientuje. Řečeno ekonomickým žargonem, člověk s lepším vzděláním má v životě významnou komparativní výhodu. To se týká nejen tzv. akademického vzdělání (tj. vzdělání získaného ve škole), ale vzdělání obecně, tedy i vzdělání získaného v rodině, praxí a životními zkušenostmi. Vzdělání získané ve škole má však pochopitelně zásadní význam.

Ve vysokoškolském vzdělávání můžeme pozorovat rozšiřující se trend, který je podle mě chybný. Je charakteristický přílišnou specializací studijních oborů a jejich nadměrnou orientací na aktuální potřeby firem a dalších zaměstnavatelů. V krajní podobě se s ním můžeme setkat v propagačních materiálech v podobě sloganů typu Učíme jen to, co budete v praxi potřebovat. Že to není správná cesta, odvozujeme z našich zkušeností s uplatněním našich absolventů a z ohlasů zaměstnavatelů. Tato cesta totiž obvykle vede ke vzdělání, které je do značné míry povrchní.

Podle nás dobré vzdělání nejsou jen znalosti dnes používaných postupů a moderních technologií. Takové znalosti rychle stárnou, obzvlášť v informatice. Dobré vzdělání znamená zejména znalost principů, na kterých jsou konkrétní postupy a technologie založeny. Takové znalosti nestárnou a dávají absolventům schopnosti pro praxi nejdůležitější: myslet samostatně, vyhmátnout to podstatné a správně se rozhodovat. Principy, teoretické pojmy a metody, které si kvalitně vzdělaný odborník v jakékoli oblasti musí osvojit, jsou něco jako nerezavějící kompas, pomocí kterého se můžeme ve složitém a měnícím se světě spolehlivě a dlouhodobě řídit. Jejich osvojení je náročné, ale je to investice, která se jednoznačně vyplatí. Z tohoto pohledu vychází výuka všech našich studijních oborů. Vysoká poptávka po našich absolventech i ohlasy firem nás utvrzují v tom, že náš přístup je správný.¹

Protože mi prostor nedovoluje věnovat se podrobně každému z našich programů, omezím se na průřez bakalářské etapy našeho hlavního programu, programu Informatika. Hned od začátku procházejí studenti důkladnou průpravou v algoritmech a datových strukturách. Seznámí se se základními i pokročilými algoritmy, s jejich návrhem a analýzou, naučí se, jak efektivně ukládat a vyhledávat různé typy dat. Stejně důkladnou průpravou projdou během výuky programování. Seznámí se nejen s řadou konkrétních programovacích jazyků (např. C, C++, C#, Java, Lisp a jeho varianty, Prolog), ale i s různými koncepcemi a paradigmaty programování (procedurální, funkcionální, objektové, logické, paralelní a distribuované), což zásadně formuje jejich programátorské myšlení. Součástí bakalářské etapy je pochopitelně i výuka základních matematických předmětů. Bez matematiky se žádný informatik, přírodovědec ani technik neobejde. Ostatně jedna z nejčastějších poznámek při setkání s našimi absolventy je: Nejužitečnějším předmětem, kterým jsem prošel, byla algebra. Podobně formující a pro informatiky zásadní jsou předměty o logice, složitosti algoritmů a formálních jazycích a automatech. Studenti také projdou podrobnými, jedno- nebo dvousemestrálními přednáškami o všech tradičních oblastech informatiky, zejména o databázových systémech, operačních systémech, struktuře počítačů, počítačových sítích a internetu, kde se seznamují jak s principy, tak s moderními technologiemi. Kromě těchto předmětů, které jsou povinné, si studenti vybírají z nabídky volitelných předmětů další a mají tak možnost zaměřit se na to, co je zajímá. Důležitou součástí studia je i vypracování bakalářské práce, která se obvykle pojme jako samostatný projekt vypracovaný pod vedením učitele katedry, v některých případech ve spolupráci s firmou nebo jiným externím subjektem.

Studium na naší katedře je poměrně náročné, ale je zvládnutelné. Počty našich studentů umožňují individuální přístup, konzultace, vedení závěrečných prací a podobně. Věříme, že studenti jsou u nás spokojeni a na dobu studia rádi vzpomínají. Jsme hrdí na to, že naši studenti se nejen dobře uplatňují v komerční i státní sféře na různých místech naší republiky, ale i ve společnostech globálního významu, jako např. Google, Hewlett Packard nebo RedHat. Těší nás i to, že někteří se uplatní i zcela mimo informatiku – analytické a strukturální myšlení se totiž dá použít všude.

¹ Jako vedoucí katedry se často setkávám s představiteli firem, zejména ze střední a severní Moravy. Běžně přitom slýchám věty jako Absolvent olomoucké informatiky je pro mě zárukou nejvyšší kvality nebo Naši nejlepší lidé jsou absolventy olomoucké informatiky.